NIKDY NEODKLÁDEJ VĚTY

23.01.2025

Kdy jsi měl naposledy pocit, že je pro tebe někdo důležitý?

Byl jsem teď u mých rodičů. Pro nás jsou tyto chvíle velmi vzácné, protože si uvědomujeme, že náš otec prožívá poslední kapitolu svého života. A tak se tam s mými sourozenci střídáme, abychom s ním ten vzácný čas prožili. Jenomže Alzheimer už natolik zastřel jeho myslel, že on už není moc schopen vnímat reálně své okolí. A tak vždycky, když s ním mluvím, musím se mu představit a říct mu: To jsem já, Tomáš, jsem tvůj syn.

O to víc jsem vděčný za to, že jsem tam byl před několika týdny. Tehdy jsme spolu ještě mohli chodit po venku. Vyprávěl jsem mu, že je pro mě důležitý, že mě hodně naučil a že jsem mu za to moc vděčný. 

Nikdy neodkládej věci/VĚTY

Říká se: Nikdy neodkládej věci, které bys mohl pro druhé udělat, dokud tady ještě mezi námi jsou. Já bych dnes spíš řekl: Nikdy neodkládej VĚTY, které bys druhým mohl říct a které by mohly obohatit jejich život i ten tvůj. 

Říkám to také proto, že tento týden mě můj kamarád vyprávěl svůj příběh a říká mi: Známý mi napsal na Vánoce a já jsem ho nějak zazdil a zapomněla jsem odepsat. Ten stejný známý mi pak ještě napsal na Nový rok blahopřání a já jsem ho znovu zazdil. A když se mu teď napsal v polovině ledna s omluvou, zjistil jsem, že vlastně před dvěma dny zemřel a hrozně mě to štve. 

Nežij s pocitem dluhu vět

Pro mě z toho vyplývá důležité poselství. Nežij s pocitem dluhu vět, které jsi říct měl, a neřekl. Vět jako: 
Odpouštím ti, Mám tě rád, Jsi pro mě důležitý, nebo Děkuju, že jsi tam byl, když jsem tě potřeboval...

Naopak, žij s pocitem hrdosti, že jsi ty věty řekl, že jsi těmi větami obohatil život těch druhých i ten svůj. Protože život je obrovský dar, který můžeme zhodnotit právě tím, když druhým dovolíme zaslechnout, že jsou součástí toho našeho, že jsou pro nás důležití, výjimeční a možná až nepostradatelní. Nikdy si nenech tyto příležitosti vzít.